Kolaudační avantgardní dekadentní preapokalyptická hipster party

Hostitel Matouš v hipsterském triku

Za svůj život už jsem nasbíral spoustu moudrosti a zkušeností. Jedna taková mi říká, že jakmile se pořádaný večírek snaží tvářit seriózně a kultivovaně, obvykle se to zvrhne. Ukázkovým příkladem budiž událost, jež vstoupila do historie jako "Popcornová party." 

Proto když mě spolužák Matouš (jeho blog můžete navštívit zde) pozval na "Kolaudačku avantgardního salonu Gertrudy Steinové, pobočka Praha Holešovice", která se navíc konala v předvečer apokalypsy, myslel jsem, že jsem připraven na všechno. Šeredně jsem se zmýlil!

Jak se ukázalo, současná pražská avantgarda není tolik avantgardní jako spíš dekadentní a proto se tato party zapíše do našich pamětí jako "Orgie u Matouše" (že to zní trochu biblicky?). Po pár vyprázdněných lahvích vína, sklenek coly s vínem a fernetu s tonicem se téma hovoru odebralo kamsi, kde se dobré mravy ani neopovažují vystrčit nos z domu, protože by je okamžitě někdo brutálně zavraždil sekerou. A ještě před půlnocí se začaly dít věci, které snesou srovnání jen s orgiemi ve starověkém Římě.

Tak si pusťte tuhle dekadentní houslovou melodii z Doriana Graye a představte si čtveřici lidí na jedné matraci, každou chvíli výkřiky "Čí to je ruka?" a podobné projevy pokleslé morálky.

Do toho všeho někdo ustavičně padal, protože svět vinou alkoholu najednou nestál v klidu, nýbrž naznal, že bude švanda, když se začne točit úplně jinak. Dokonce jsme i zapomněli odpočítávat do konce světa. A korunu všemu nasadilo hlasité předčítání Anny Kareniny o půl druhé ráno.

Prostě... Jak se tohle sakra může stát?!

Když jsem pak ve tři hodiny ráno kráčel prázdnými holešovickými ulicemi na noční tramvaj, umínil jsem si, že se musím zamyslet nad svým životem

Partymetr: 10 z 10 (navzdory tomu, že nebyla sangria, za což obvykle bod strhávám!)