úterý 10. dubna 2012

Dilema filmového maniaka

Zrovna včera večer jsem opět stál před těžkou volbou: mám si pustit nový film, u kterého si nejsem jistý, zda se mi bude líbit, nebo mám sáhnout po osvědčeném kousku? 

Jeden můj kamarád se nerad dívá na filmy, které nezná, protože se bojí, že se mu nebudou líbit.

Sice je to poněkud výstřední postoj, ale pochopitelný. Jedinou nevýhodou je, že člověk v objevování kinematografie v určitém bodě ustrne a neposune se k jiným filmům. Na druhou stranu si taky ušetří zklamání, když film nesplní jeho očekávání a zjistí, že jde jenom o přeceňovanou blbost.

Vzpomínám, jak mě hrozně zklamaly vychvalované filmy jako Sladký život, Kill Bill 2, West Side Story a Kachní polévka. Na druhou stranu se mi líbily kritizované Panna nebo orel, Dorian Gray, Letíme do Ria a Vřískot 4. Umění je hrozně subjektivní záležitost.

Já se snažím kdykoliv je to možné vyzkoušet nový film, protože si říkám, že když se mi nebude líbit, aspoň budu mít o ohodnocený film navíc na ČSFD. Ale čas od času mě taky přepadne chuť pustit si některý z mých favoritů a zjistit, zda Sněhurka procitne ze spánku, zda se Titanic tentokrát potopí, zda Norma Desmond aspoň jednou natočí trhák a zda si Fred nakonec vezme Ginger, anebo jestli se jejich veselý valčík změní v pohřební pochod.

Samozřejmě to pokaždé skončí úplně stejně, ale možná proto máme filmy rádi. Protože když se nám líbily jednou, už víme, co od nich máme čekat, a nezklamou nás.

Žádné komentáře:

Okomentovat

... a tak jste pravili vy!