sobota 14. dubna 2012

Aby nás ten smích brzy nepřešel...

„Horší to už být nemůže!“ „V příštích volbách budu volit komunisty.“ „Tahle vláda ničí naši zemi, příšernější jsme ještě neměli.“

V úterý si vláda prožila horké chvilky v boji o přežití. A ze škodolibých příspěvků na diskusních fórech, blozích a stránkách novin vyplynulo, jak nízkou podporu veřejnosti má Petr Nečas se svou partou. Ačkoliv jde o kabinet vzešlý z demokratických voleb, jehož představitelé předem upozorňovali na nutnost škrtů, Čechy chuť k reformám, zdá se, přešla.

Zásluhy na tom má nejmenší koaliční strana Věci veřejné, která předvádí, že i s malým kašpárkem se dá zahrát velké divadlo. „Veverky“ už rok střídavě vyceňují zoubky, honí se za vlastní oháňkou a přeskakují z větve na větev ve snaze zachránit si nenapravitelně pošramocenou pověst. Neuvědomují si, že nejlepší by pro všechny bylo, kdyby si našly útulnou díru, v níž by mohly tiše chcípnout.

Naštvaní voliči však na druhé straně netuší, co by znamenalo jisté vítězství levice v předčasných volbách. Oranžoví a rudí by přeochotně spojili síly a na jedno volební období udělali z České republiky socialistický ráj. Bohuslav Sobotka ostatně oznámil, že plánuje zrušit většinu reforem a znevýhodnit podnikatele a firmy. Obávám se, že důsledkem plánovaného ráje by bylo peklo, jako už tolikrát v historii.

Třebaže současná vláda není perfektní (nevěřím, že by nekonečné zvyšování daní něčemu pomohlo), mohli bychom na ni za pár let vzpomínat s láskou.


Psáno pro studentský čtrnáctideník Fleš, pochváleno docentkou Barborou Osvaldovou.

Žádné komentáře:

Okomentovat

... a tak jste pravili vy!